ઈન્દ્રિયો વિશે
इन्द्रियाणां पृथग्भावमुदयास्तमयौ च यत् ।
पृथगुत्पद्यमानानां मत्वा धीरो न शोचति ॥६॥
indriyanam pruthak bhavam udayastamayau cha yat ।
pruthag utpadya-mananam matva dhiro na shochati ॥6॥
ભિન્નભિન્ન ઈન્દ્રિયની સત્તા, કર્મ તેમનાં જૂદાં છે,
ઈન્દ્રિયથી પર નિજને માને જ્ઞાની તે ના શોક કરે. ॥૬॥
*
इन्द्रियेभ्य: परं मनो मनस: सत्त्वमुत्तमम् ।
सत्त्वादधि महानात्मा महतोऽव्यक्तमुत्तमम् ॥७॥
indriyebhyah param mano manasah sattvam uttamam ।
sattvat adhi mahan-atma mahato avyaktam uttamam ॥7॥
ઈન્દ્રિયથી મન શ્રેષ્ઠ છે કહ્યું, મનથી બુદ્ધિ ઉત્તમ છે;
બુદ્ધિ થકી છે શ્રેષ્ઠ જીવાત્મા, શક્તિ તેથી ઉત્તમ છે. ॥૭॥
*
अवयक्तात्तु पर: पुरुषो व्यापकोऽलिग्ड् एव च ।
यं ज्ञात्वा मुच्यते जन्तुरमृतत्वं च गच्छति ॥८॥
avyaktat tu parah purusho vyapako'linga eva cha ।
yam jnatva muchyate jantur amrutatvam cha gacchhati ॥8॥
પોતાની શક્તિથકી પણ છે ઉત્તમ વ્યાપક પરમાત્મા,
જેને જાણી મુક્ત થાય છે, અમર બને છે જીવાત્મા. ॥૮॥
*
न संदृशे तिष्ठति रुपमस्य न चक्षुषा पश्यति कश्चनैनम् ।
ह्रदा मनीषा मनसाभिक्लृप्तो य एतद् विदुरमृतास्ते भवन्ति ॥९॥
na sandrushe tishthati rupamasya
na chakshusha pashyati kashcan ainam ।
hrida manisha manasa'bhiklrupto
ya etat vidur amritaste bhavanti ॥9॥
દિવ્યરૂપ એ પરમાત્માનું પદાર્થ બનતાં ના આવે,
આંખથકી ના કોઈ તેના રૂપ સનાતનને ભાળે;
મનન કર્યાથી, ધ્યાન ધર્યાથી, શુદ્ધિ બુદ્ધિ ને અંતરથી,
જોવાયે તે રૂપ, જુએ તે અમૃતરૂપી જાય બની. ॥૯॥